Na začátku šedesátých let 20. století začalo být v Evropě veselo a v Británii obzvlášť. Bítnícká rebelie se z USA pomalu přesunula na ostrovy včetně hudby, módy a dalších radůstek. Britská mládež se prala s policisty docela běžně a přes víkendy pařila více než dnes.  A začala se selektovat – vyznavači všeho z USA včetně motorek Harley Davidson a Indiana to byli „teddy boys“, později „rockets“, ze kterých pak evoluce vytvořila rockery. Kůže, trička, divoký účesy, kožený boty, pivo, sakra americký motorky a James Dean nad postýlkou v každém pokojíčku. Kdo byl jejich přesným opakem? Mods. Italská saka a košile, hezky zastřižený vlasy na nohách elegantní semišky a spíše míchané nápoje. A pod zadkem dvě absolutně kultovní italské značky mopedů – Vespa a Lambretta.

Vespa byla v té době považována za absolutní klasiku. Kvalitní, parádně vypimpený spolehlivý symbol sladkého života. Lambretta zase nabízela více chromu a byla o něco levnější. Všechny skútry Mods ale měli absolutně ujetý tuning – čím víc zpětných zrcátek a reflektorů tím líp. Jednotlivé gangy měly hierarchii právě podle množství zrcátek a hlavně to byl i magnet na holky – u zaparkovaného skútru se dalo v zrcátkách upravit – víc zrcátek – víc holek kolem skútru. Pak stačilo vybrat tu nejhezčí a posadit ji za sebe.

[article id=3635]

Mods rádi pařili v pobřežních letoviscích, v tančírnách a barech, kde se zavíralo později, než v pubech s pivem a rockery. Kromě toho je ve velkých městech do hospod neradi pouštěli. Vždy se totiž zjevili jejich rivalové a byla rvačka. Veřejná doprava ještě tak skvělá nebyla, na auto neměl nikdo a právě relativně levný skútr byl ideálním dopravním prostředkem.  Na jízdu se pak přes italskou módu oblékali dlouhé zelené vojenské pláště bez rozdílu pohlaví. V Anglii je prostě deštivo, i když sedíte na skútru ze slunné Itálie. V pobřežních městečkách bylo málo policajtů a tam Mods až tak neřádili, aby je majitelé tančíren vyhazovali. Za víkend tam nechali také hodně peněz. Mods prostě nebyli blbí a byli praktičtí. Když chytli slinu, tak se pouštěli do rakeťáků a rockerů. Většinou je vždy přeprali, poněvadž jich bylo jednoduše víc.

Mods byli policií těžko zadržitelný, vždy mohli na skútrech všechno objet po chodníku nebo přes park. Na konci šedesátých let se hnutí rozpadlo na několik dalších skupin. Z módy začal být byznys a hlavně se objevila levná auta. Mods odjeli na skútrech do historie, které se časem stali symbolem emancipovaných žen. Pravidelně se nálada hnutí vrací – hlásí se k ní kapely Blur a Oasis.

Pomník celému hnutí postavil film Quadrophenia z roku 1979. Spoluprodukovala jej jedna z kapel, kterou Mods uznávali – the Who. V našich kinech se v té době samozřejmě nepromítal, aby nějaké rebely na skútrech nenapadlo rozvracet republiku. Vnuci a vnučky Mods si je v Británii dodnes připomínají o retro víkendech. Bylo to dávno, ale jistě stálo za to. Jinak, z jejich synů a dcer pak vzešla generace punkerů.

Myslíte, že byste dnes holku sbalili na hezký skútr se spoustou zrcátek? Jen tak, bez chloroformu? Vyzkoušejte a napište nám.

[article id=3074]

Zdroj foto: bbc.co.uk, react365.com, desingobserver.com, pinterest.com,roxyvespa.com

 


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *