Devět metrů široký tunel je součástí silničního tahu E16, který je severní spojnicí mezi Oslem a Bergenem. Dřívější štreka, která se zkrátila o polovinu, zahrnovala i plavbu trajektem. Jinak to kolem norských hor bohužel nešlo. O stavbě tunelu rozhodl norský parlament v červnu 1992, stavět se začalo v březnu 1995 a slavnostně proražen byl v září 1999. Otevřen byl za přítomnosti krále Haralda v listopadu roku 2000. Do té doby byl nejdelším silničním tunelem Gotthardský tunel ve Švýcarsku, který držel s délkou 16,9 kilometru primát od září 1980. Jízda v tak dlouhém tunelu s omezením rychlosti může být pro svou monotónnost nebezpečná. Není nic horšího, než hromadná havárie v tunelu. Právě proto má Lardealský tunel, jak se mu říká, mnoho zajímavých vychytávek.

Směrem od Aurlandu má tunel stoupání 2,1 procenta v délce téměř 12 km, střední část v délce asi šesti kilometrů má sklon 0,7 procenta směrem k Laerdalu a část u Laerdalu také v délce šest kilometrů sklon 2,7 procenta. Sklon tak přirozeným způsobem zajišťuje odtok prosakující vody.

Odvětrávání je zajištěno pomocí ohromných větráků, které vhánějící čerstvý vzduch do tunelu z obou stran, navíc je doplněn o filtry zadržující prach a zplodiny. Samozřejmostí je mobilní a radiový signál. Tvůrci tunelu se báli největšího nebezpečí – usnutí za volantem. Tunel se proto jemně kroutí a řidič si všimne rachotu, když přejede perforovanou středovou čáru. Bezpečnostní systém v tunelu je nastavený tak, že kdokoliv vezme do ruky jeden z mnoha hasicích přístrojů, spustí alarm, který rozsvítí světla v tunelu a objeví se nápisy „Otočte se – jeďte ven“. Naštěstí se to ještě nestalo.

Jeho vnitřní rozměry jsou devět metrů na šířku a 6,3 metru na výšku. Celý tunel je zajímavě podsvícený, světla připomínají východ slunce a každých 250 metrů je umístěn tísňový telefon. Má protipožární odpočívadla každých 125 metrů a tři ohromné jeskyně, v nichž se v případě požáru otočí i několik kamionů najednou. Jeskyně jsou od sebe vzdáleny 6 km a každá je vybavena zvláštním osvětlením, které dává iluzi denního světla. Za průjezd celým tímhle zážitkem se neplatí. Norská vláda rozhodla, že tunel je výrazně levnější, než byla údržba desítek kilometrů silnic před jeho otevřením.

Stavba je unikát a zejména jeskyně se staly lákadlem. V roce 2001 se tam odehrála i svatba. „Byla to zvláštní atmosféra, romantická a vůbec ne děsivá,“ řekla nevěsta. Další podobná akce se ale kvůli bezpečnosti už v tunelu neorganizovala. Snad i kvůli rýži házené na svatebčany, která se na vozovce válela ještě několik týdnů.

[article id=1706]

Z tunelu bylo odstraněno celkem 3,27 milionu kubických metrů horniny a ta posloužila pro další dopravní stavby. Část na novou dálnici Flåm a Aurlandem a zbytek pro jedinečnou pěší a cyklistickou cestu podél fjordu Aurland od Flåm po Otternes. Norové o cyklostezce říkají, že je to vzhledem na náklady na stavbu tunelu nejkrásnější a nejdražší cesta na světě.

Jestliže máte chuť zažít tuhle unikátní stavbu na vlastní oči, dojedete tam po pevnině. Pokud vám ale stačí Blanka mějte na paměti, že Laerdalský tunel byl jen o několik miliard dražší. Odhady a oficiální zprávy se liší. Blanka stála kolem 43 miliard českých korun, tunel v Norsku zhruba 47 miliard. Délka Tunelového komplexu Blanka je 5,5 kilometrů. Norové se mají od vyspělé Evropy pořád co učit…

Zdroj foto: travelmagazine.com, arrivinginhighheels.com, thetravelmagazine.net,extravellmoney.com, giovannicarrieri.com, autoblog.gr


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *