V roce 1954 vyšla stejnojmenná kniha Adolfa Branalda o počátcích automobilismu, která zaujala nejen svým příběhem ale i poutavými ilustracemi Kamila Lhotáka. Lhoták tak odstartoval svou věčnou výtvarnou tému – technický rozvoj na přelomu století.Branald navíc důkladně znal prostředí, o kterém psal – před druhou světovou válkou byl prodejcem automobilových olejů.

Kniha, v té době už bestseller, zaujala režiséra Alfréda Radoka a v roce 1957 podle ní natočil film. Na svou dobu to bylo zjevení.

Dědeček automobil vypráví o počátcích automobilismu a znovuinscenuje závody, které se skutečně jely: Mezinárodní motocyklové závody v Dourdanu ve Francii v roce 1904 a 1905 a automobilový závod do vrchu ve francouzském Gaillonu, kde v roce 1906 zvítězil hrabě Kolowrat. To vše očima mladého českého mechanika, který se beznadějně zamiluje do francouzské dívenky. Na konci je svatba.Ve filmu byly použity i záběry z francouzského střihového dokumentu Pařiž 1900. V té době sbíraní veteránů jako koníček neexistovalo a tak mnohé automobily musely vytvořit na Barrandově podle návrhů Kamila Lhotáka. Na nově postavené parné tříkolce se proháněl Miloš Kopecký jako průkopník francouzského motorismu hrabě Albert de Diona. Někdy šlo o upravované novější vozidla, které řídili i skuteční závodníci, například mladoboleslavský Václav Bobek. Na svou dobu bylo naprostým zjevením účinkování francouzských herců Raymonda Bussières a Ginette Pigeonco.

Asistentem režie byl začínající Miloš Forman, který na konkurzu do filmu zpoznal mladého Vladimíra Pucholta. Do filmu ho nevybrali, ale Forman si ho zapamatoval a udělal z něj hvězdu svých filmů natočených v Československu.

[banner group=‘article-banner’]

Ve tvrdé komunistické době byl film oslavou starých dobrých časů, navíc nasnímán velkoryse a technicky mimořádně vynalézavě. V kombinaci s dokumentárními záběry ze sladké Francie byl oproti budovatelským partám brusiče Karhana naprostým zjevením. Tomu, že vůbec vznikl, pomohlo i členství Adolfa Branalda v komunistické straně. Film připomínal dobu a zaniklé známé značky, které soudruzi znárodnili a zničili.

[article id=2263]

Pár let před tímto filmem přešla kiny britská, politicky nezávadná, komedie Geneviéve, o cestě milovníků automobilových veteránů po Anglii. Právě tyto dva filmy rozpoutaly v šedivém Československu zájem o veterány, lidé je začaly hledat, opravovat, předvádět. Filmy odstartovaly hnutí, které se nebývale rozvinulo.

Dědeček automobil dostal dvě ocenění na filmovém festivalu v San Sebastianu, ale pak už zaparkoval v trezoru. Komunistům se oslava starých dobrých časů s hrabětem jako hlavním hrdinou a navíc velkým diváckým ohlasem, vůbec nelíbila. Alfréd Radok byl vyhozen ze Státního filmu a mohl režírovat jen v televizi a divadle.

Nemohli ho ale odstavit od už rozběhnuté přípravy Laterny Magiky, která získala věhlas na Expu 1958 v Bruselu. Radok tam slavil nebývalý úspěch a získal další příznivce a pracovní kontakty na zlém západě.

Dědeček automobil byl výjimečným dílem zajímavých tvůrců, kterých osudy se zásadně změnily na konci šedesátých let. Miloš Forman, Alfréd Radok a taky Vladimír Pucholt emigrovali. Adolf Branald na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa vystoupil ze strany a nesměl více než deset let publikovat. Film ale přežil v trezoru všechny zakazující soudruhy. Je zajímavým dokumentem dob, které se už nevrátí. A hlavně! Je o autech, vyhledáte si ho?

[article id=2512]

Zdroj foto: teplice.majestat.cz, hague.czechcentres.cz,mubi.com, fdb.cz


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *